Kroje

Ještě před cca 150 lety bychom mohli hovořit v podstatě pouze o jednom typu Hanácko Slováckého kroje. Díky velkému množství vlivů došlo ale během let k poměrně značnému vývojovému posunu, a tak dnes můžeme mluvit o dvou základních typech Hanácko Slováckých krojů. HS se v současnosti dělí na dvě poměrně ostře vyhraněné části a to část severní a část jižní. Dá se říci že podoba kroje je v dnešní době jedinným spolehlivým rozlišovacím znakem obou částí. Jazykově je totiž region značně promíšen a jazyková hranice mezi nářečím hanáckým a dolským se vine nezávisle na krojových typech. Zejména na okrajích regionu se pak můžeme setkat s prvky které kroj přebírá ze sousedících národopisných regionů. „Nejagresivnějším" regionem je v tomto smyslu Podluží, jehož prvky pronikají již velmi hluboko do regionu Hanáckého Slovácka.

Část severní   

V části severní je dominantním znakem ženského kroje silně naškrobený krajkový stojatý límec a bílé plátěné pikové kalhoty u chlapců. Vesta (kordula), jak mužská, tak ženská je vyrobena obvykle z červeného sukna. Další barvy se však nevylučují. Především v minulosti tak bylo možno se setkat s kordulami zelenými či modrými. V některých obcích na severu sevrní části (okolí např. Násedlovic) se dodnes udržely korduly černé. Dívčí sukně je obvykle brokátová, ale opět se můžeme setkat s jinými materiály.

Část jižní

V části jižní je u kroje ženského límec také velmi silně naškrobený, leží však na ramenou a dívčí kordulka je vyrobena ze stejného materiálu jako sukně, tj. brokátu. U mužských krojů jsou kalhoty i Kordula ze stejného materiálu, tj. sukna. Dominující barvou mužských krojů je černá nebo velmi tmavě modrá, ovšem s vyjimkou několika obcí v okolí Velkých Bílovic kde se nosí kalhoty sice soukenné ale barvy žluté.

Kroje zde vyobrazené znázorňují pouze jednotlivé typy a příklady krojů, které se na Hanáckém Slovácku nosí. Kroj se poněkud liší obec od obce, a tak abychom ukázali jak vlastně kroje vypadají, zvolili jsme těchto několik příkladů, protože jinak bychom museli zobrazit kroje od vesnice k vesnici.

Povšimněte si prosím na obrázku dvojice z Morkůvek jakési zástěry, kterou má stárek připnutou k opasku a přidržuje ji jednou rukou. Nazývá se Fedro a je odznakem stárka. Podobně můžete vidět něco podobného na fotografii  ze Staroviček, kdy drží stárek v ruce jakousi hůlku na konci ozdobenou třásněmi.  Jedná se taktéž o Fedro, ale v provedení, v jakém se nosí v jižní části.

V případě obrázku z Vrbice si povšimněte žlutých kalhot které má stárek na sobě. Nosí se v okolí Velkých Bílovic a jedná se o jakýsi návrat k původně nošeným koženým kalhotám  nošeným v regionu do konce 19. století. Nošení černých kalhot se přičítá tzv. popanštění krojů v druhé polovině 19.století, kdy černá barva kalhot i vesty byla jakýmsi znakem honorace a časem přešla i do selské módy. Velmi záhy se začaly kroje vyšívat a dnes jsou pánské Hanácko Slovácké kroje vyhlášené pestrostí a bohatostí výšivek. Jsou však samozřejmě obce jako např. Starovičky nebo Bořetice, kde pánský kroj zůstal pouze černý bez výšivek. Možná proto ostatní těm posledně jmenovaným, říkají kominíci.

Krojovaná mládež se o hodech rozděluje na stárky a chasu. Stárky a stárci mají po celý rok na starosti všechny akce související s hodama atd. Stárci se rozlišují od chasy kloboukem nazývaný na jihu Šmukáč ( díky ozdobným šmukám kterými je klobouk omotaný) a v části severní Zrnkáč ( klobouk je pošitý barevnými korálky)  a malovanými mašlemi, v některých obcích nosí také Fedro.

První fotografie představuje děvče a chlapce  z chasy a druhý obrázek stárku a stárka z Hustopečí. V jižní části se děvčata z chasy od stárky liší  uvázaným tureckým šátkem (turečákem). Stárky mají na hlavě věnec nazývaná Kotůč nebo Rantál. V části severní se stárky od chasy nijak neodlišují. Všechna tato pravidla díky velké pestrosti regionu však neplatí univerzálně. Můžete se setkat a pravděpodobně setkáte s mnoha odlišnostmi a zvláštnostmi od vesnice k vesnici

Pavel Košulič ©2005